Zaniklé labské ostrovy

Staré mapy labského toku ukazují, že na Labi dříve bývaly ostrovy, které dnes už většinou neexistují. Od Mělníka až na hranice do Hřenska jich bylo ještě v roce 1848 celkem 23. Většinou však zanikly při regulaci řeky. 

 

Bobři na Labi

Jsou zachovány písemné zprávy, že v letech 1608-1644 se lovilo 27 bobrů. Ještě v letech 1645-1689 vykazuje 14 bobrů. Od roku 1690 přestávají o nich zmínky. Poslední bobr na děčínském úseku Labe byl uloven bynoveckým lesníkem Lenzem, roku 1722, nedaleko Hřenska. Na Labi v NDR mezi městy Torgau a Magdeburkem žilo v r. 1959 asi 160 kusů původních bobrů.

 

 

 

 

 

Jeseteři v Labi

Nedaleko Žlebu byl uloven koncem června1894 jeseter. Byl 3 m dlouhý, měl 150 kg čisté váhy a 21 jiker.

 

K historii lovu lososa obecného v severních Čechách

Losos obecný žije v dospělosti v Severním ledovém moři a v Atlantském oceánu podél evropského pobřeží a při východních březích Severní Ameriky. V době tření se stěhuje do řek. Do Čech se dříve stěhoval pravidelně do horních labských přítoku a v době tahu býval loven. Dnes už v důsledku vodních staveb na Labi a vlivem vzrůstajícího znečišťování, tah lososů do našich řek ustál, v roce 1935.

 

 

 

Belveder

 

Na 180 metrové strmé skále, vystupující nad Labem s omezeným, ale líbezným výhledem, Belveder je barokní skalní terasovitý sad s tzv. „Švédským kostelem“. Vystoupí se po 12 stupních na vysekanou rovnou plošinu, která je kolem dokola ohraničena pískovcovou obrubou a v jejím pozadí je ve skalním úbočí vysekaná vysoká skalní komnata – jeskyně. Nad ní se dříve nacházela v kamenu vytesaná maska, která r. 1839 byla nahrazena knížecím erbem. Východně odtud, na konci aleje, tedy stranou jeskyně pro pravé ruce, vede malá alej na „Včelí skálu“. Zde rovněž vyčnívá skalní stěna. Nese jméno „Citadela“.

 

Blízko u Belvederu je skalní sráz do Dorfbachdolu. Koncem 19. století utrhl se zde mohutný skalní blok, který se při pádu tak roztříštil, že jednotlivé kameny tvoří skoro bránu.

Nedaleko od Belvederu je sirnatý pramen, jehož voda byla dříve daleko známá a slavná. Byl už znám v roce 1670. Odnášeli si z něho vodu a doma ji používali jako přídavku do koupelí. Pramen vyvěral ze skály nad labským tokem. K šlechtickému letohrádku Belvederu vedla přímočará cesta „kočárovka“ zvaná alej z Býnovce, místy ještě zřetelně vyznačená v terénu pískovcovými kvádry, které též sloužili vrchnosti pohodlnějšímu nasednutí na koně. Kamenolom, kde byl lámán pískovec pro armování barokových hradeb pevnosti !Terezína. Dále byl z pískovcových kvádrů postaven most v Litoměřicích. Kameny byly také posílány na lodích do Prahy, na stavbu chrámu svatého Víta.

Dnes bylo z bývalého panského sídla a později z bývalého turistického hostince vybudováno rekreační středisko Dolu Vítězného února Záluží. Belveder je vzdálen 0,5 km od obce Labská Stráň.